Velikonoce v obýváku – Květná neděle

Celá liturgie v obýváku ke stažení zde!

ÚVOD

Tuto domácí modlitbu se můžeme modlit sami nebo v rodinném kruhu.

Na úvod můžeme zazpívat jakoukoliv píseň, kterou uznáme za vhodnou a přiměřenou naší situaci. Potom uděláme společné znamení kříže stejně jako při bohoslužbě v kostele.

1.:Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

ostatní: Amen.

1.: Bůh Otec, který je požehnán navěky, ať nám mocí Ducha svatého pomůže spojit se s ostatními v Kristu, našem bratru, ve společenství jeho církve.

ostatní: Požehnaný jsi, Bože, navěky.

1.: Dnes si celá církev připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Nechceme na Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma jenom vzpomínat, ale především chceme vyznat, že Kristus je náš Vykupitel a Pán. Chceme mu jít vstříc celým svým životem a radostně volat: Požehnaný ten, který přichází ve jménu Hospodinově! Proto si teď ve chvíli ticha zkusme uvědomit, kdy Ježíš přišel stejně „slavně“ do našeho života a vyjádřeme svou lítost nad tím, že ho někdy odmítáme a málo mu důvěřujeme.

všichni: Smiluj se nad námi, Pane.

Hřešili jsme proti tobě.

Ukaž nám, Pane, své milosrdenství.

A dej nám svou spásu.

Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám hříchy a doveď nás do života věčného.

Amen.

BOHOSLUŽBA SLOVA

Čtení – Flp 2,6-11

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Nyní můžeme nechat chvíli ticha na doznění Božího slova.

Pokud chceme a uznáme za vhodné, můžeme místo žalmu zazpívat písničku.

 

Mezizpěv – Žl 22

odpověď: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí,

šklebí rty, pokyvují hlavou:

„Spoléhal na Hospodina, ať ho vysvobodí,

ať ho zachrání, má-li ho rád!“

odpověď: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

Obkličuje mě smečka psů,

tlupa zlosynů mě svírá.

Probodli mi ruce i nohy,

spočítat mohu všechny své kosti.

odpověď: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

Dělí se o můj oděv,

losují o můj šat.

Ty však, Hospodine, nestůj daleko,

má sílo, pospěš mi na pomoc!

odpověď: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu,

uprostřed shromáždění budu tě chválit.

„Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho,

slavte ho, všichni z Jakubova potomstva.

odpověď: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

Evangelium – Mt 21,1-11

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když se Ježíš a jeho učedníci přiblížili k Jeruzalému a přišli k Betfage u Olivové hory, poslal dva učedníky napřed a řekl jim: „Jděte do té vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. A kdyby vám někdo něco namítal, řekněte: Pán je potřebuje a hned je pošle nazpátek.“ To se stalo, aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: Řekněte siónské dceři: Hle, tvůj král k tobě přichází pokorný, sedí na oslu, na oslátku, mláděti soumara. Učedníci šli a udělali, jak jim to Ježíš nařídil. Přivedli oslici a oslátko, prostřeli na oslátko své pláště a on se na pláště posadil. Veliké množství lidu pak prostřelo své pláště na cestu, jiní sekali ze stromů ratolesti a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: Hosana synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Hosana na výsostech! Jakmile vjel do Jeruzaléma, vzrušení zachvátilo celé město a lidé se ptali: Kdo je to? Ze zástupu jim odpovídali: To je ten prorok, Ježíš z galilejského Nazareta.

PRÁCE S TEXTEM, SDÍLENÍ

Nyní si daný text můžete přečíst ještě jednou v tichu a podtrhnout si to, co vás v něm oslovuje. Můžete to sdílet s ostatními ve formě „kolečka“, kdy každý může opakovat slovo, které ho oslovilo, a může vydat i nějaké osobní svědectví, které je pro něj s tímto slovem spojené. Kdo se modlí sám, může taktéž přistoupit k prvnímu kroku, tedy osobní práci s textem a meditaci nad ním.

OSOBNÍ A RODINNÉ ŽEHNÁNÍ

V centru dnešní liturgie je žehnání. Žehnají se ratolesti, kterými se oslavuje „Požehnaný“, který přijíždí na oslátku. Služba žehnání je spojena s vykonáváním Kristova kněžství, toto poslání mají všichni pokřtění. Chceme zosobnit toto téma také pro nás v naší konkrétní situaci v místě, ve kterém zrovna tuto bohoslužbu slavíme. Můžeme zkusit znovu „přivítat“ druhého člověka v našem životě ne ratolestmi, jako tehdy lidé vítali Ježíše, ale osobním požehnáním. Pokud tuto bohoslužbu slavíte nejméně ve dvou, zveme vás k tomu, abyste si v tuto chvíli žehnali navzájem vlastními slovy nebo použijte jako inspiraci následující formulář. Každý se modlí za každého. Pokud slavíte tuto bohoslužbu sami, můžete žehnací modlitbu říkat za lidi, kteří to teď podle vás nejvíce potřebují. K tomu vám může posloužit tentýž formulář.

Společný začátek žehnací modlitby:

všichni: Pane, děkujeme Ti za tuto chvíli společné modlitby. Chceme se ti teď odevzdat nejen osobně, ale i společně. Nechceme prosit jen sami za sebe, ale i za druhého, kterého jsi povolal k tomu, aby nám skrze něj zazářila Tvoje tvář. A tak tě prosíme, abys skrze naše slova přišel do života člověka, za kterého se každý z nás bude nyní modlit. Přijď se svým pokojem, radostí, odpuštěním a uzdravením. Amen.

Formule žehnací modlitby:

jednotlivě: Děkuju ti Pane za N. (manžela, manželku, dceru, syna) a odevzdávám ti ho (ji). Děkuji ti za všechny jeho (její) dary, za veškeré požehnání a dobro, které do naší rodiny (do našeho vztahu) přináší. Děkuji ti, že ho (ji) v životě mám. Prosím tě, abys ho (ji) ochraňoval, dával mu (jí) sílu a uzdravoval ho (ji). Prosím tě také, abys mi odpustil všechno, čím jsem se proti němu (ní) provinil (a). Amen.

PŘÍMLUVY

Nyní jste zváni k tomu, abyste vyjádřili své prosby, formulované vlastními slovy. Pokud se modlíte v rodině, můžete všichni na konci každé přímluvy říci „Amen“ nebo i jiné zvolání. V přímluvách se střídáme.  Zveme zvláště k modlitbě v těchto oblastech:

Za naši církev, diecézi a biskupa Tomáše…

Za naši farnost, společenství …

Za naši rodinu, děti …

Za lidi, kteří se nakazili koronavirem …

Za ochranu těch, kdo stojí v první linii …

Za naši vládu, správné kroky v těžké situaci …

Za radostné a kreativní prožití Velikonoc …

MODLITBA OTČE NÁŠ

všichni: Otče náš, jenž jsi na nebesích,

posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Amen.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA A POŽEHNÁNÍ

všichni: Děkujeme ti, nebeský Otče, že jsi svatý a veliký, a že se ve všech dobách smíme radovat z tvé blízkosti. Děkujeme ti za lidské dějiny, které jsou dějinami spásy, děkujeme ti za to, že když se od tebe vzdalujeme, ty nám ukazuješ cestu zpět. Tvůj Syn se stal z lásky k nám člověkem a prožil náš život. Dal nám svého svatého Ducha, který v nás přebývá. V tomto Duchu, skrze Krista, našeho přítele a bratra, Tě prosíme:

Dej nám své požehnání, chraň nás všeho zlého a doveď nás do věčného života. Amen.

1.: Dobrořečme Pánu.

ostatní: Bohu díky.

Bohoslužbu můžeme zakončit vhodnou písničkou.