Právě si prohlížíte Advent v obýváku – 4. neděle adventní

Advent v obýváku – 4. neděle adventní

  • Rubriky příspěvkuNezařazené

Domácí bohoslužba ke stažení zde!

ÚVOD

Tuto domácí adventní modlitbu se můžeme modlit sami nebo v rodinném kruhu.

Je přednostně určena pro sobotní večer (první nešpory z následující adventní neděle) nebo pro večer nedělní jako příležitost k zapálení poslední svíčky na adventním věnci.

Bylo by dobré si předem připravit stůl, ke kterému si sedneme nebo kolem kterého se jako rodina, manželský pár… setkáme. Do středu stolu položme adventní věnec a zapalme jen svíčky z předcházejících tří nedělí. Poslední svíčku ponechme prozatím zhasnutou. Připravme si Písmo otevřené na straně s nedělním evangeliem a před sebe si každý položme papír s tužkou…

Modlíme-li se sami, je dobré číst všechny texty i modlitby nahlas. Pokud je nás kolem stolu více, určíme si, kdo modlitbu povede.

Na úvod můžeme zazpívat buď „Ejhle, Hospodin přijde…“ (kancionál 101), nebo si z YouTube pustit další krásnou verzi tradiční adventní písně „O come, o come, Emmanuel“ (https://www.youtube.com/watch?v=iO7ySn-Swwc), která je tentokrát beze slov. Můžeme tak zavřít oči a nechat na sebe hudbu působit, nebo si můžeme nahlas přečíst následující antifonu, která je vstupní antifonou této neděle:

všichni: „Rosu dejte, nebesa, shůry, právo ať se vyleje jako déšť z oblak; ať se otevře země a zplodí spásu!“

Potom uděláme společně znamení kříže stejně jako při bohoslužbě v kostele.

1.: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

ostatní: Amen.

1.: Bůh Otec, který nás zve k účasti na této oslavě ve společenství církve domácí, diecézní a univerzální, ať nám dopřeje otevřenou mysl a otevřené srdce pro jeho slovo, které dnes skrze živou Kristovu přítomnost mezi námi přijmeme.

ostatní: Požehnaný jsi, Bože, navěky.

PROSBA O SLITOVÁNÍ A CHVÁLA

1.: Poslední adventní neděle je bezprostředním a posledním krokem k oslavě Vánoc. Po radostné neděli „Gaudete“ nám Písmo předkládá událost, ve které se touto výzvou k radosti obrací anděl Gabriel na Marii a skrze ni i na nás všechny, kdo přijímáme Krista do svého života, abychom ho dávali světu. Můžeme dnes prostřednictvím Marie kontemplovat šíření radostné zvěsti skrze slova a skrze vtělení do konkrétního světa v konkrétním čase. Marie je tak ve svém ANO příkladem misijního, tedy radostného poslání každého z nás.

Andělovo „Raduj se, Marie“ je výzvou k radosti i v situacích, které jsou neplodné, pochybné, neúspěšné a neočekávané. Bůh vždycky překvapí!

Svou modlitbu zahájíme prosbou o Boží slitování a chválou toho, který zjevuje tajemství spásy všem, kdo jsou ochotni ho s vírou přijmout (srov. Řím 16, 25-27).

1.: Otče, víra je tvůj dar, který chceme s radostí přijmout. Odpusť nám všechny chvíle, kdy jsme se za náš život z víry styděli.

ostatní: Smiluj se nad námi!

1.: Kriste, ty přicházíš do našeho života, ne abys ho zotročil, ale osvobodil. Odpusť nám všechny situace, ve kterých jsme se o tuto tvou svobodu obírali.

ostatní: Smiluj se nad námi!

1.: Duchu svatý, ty jsi dárcem všech darů. Odpusť nám, když si těchto darů nevšímáme u druhých ani u nás samotných.

ostatní: Smiluj se nad námi!

1.: Chvála tobě, Bože, dobrý Otče; ty nás vždycky překvapuješ svou štědrostí a stále nás voláš k novým a odvážným začátkům.

ostatní: Chvála a sláva tobě, Otče, navěky!

1.: Chvála tobě, náš Pane a bratře, Ježíši Kriste; tys přišel do tohoto světa, abys proměnil beznadějné a neplodné v cestu naděje a útěchy.

ostatní: Chvála a sláva tobě, Pane, navěky!

1.: Chvála tobě, Duchu svatý, ty děláš z kamenné půdy půdu úrodnou a z kamenných srdcí srdce z masa, abychom svůj život opravdu žili jako lidé žijící novým životem.

ostatní: Chvála a sláva tobě, Duchu, navěky!

BOHOSLUŽBA SLOVA

Následující žalm může celý přečíst jeden člověk sám nebo se můžeme střídat: jeden z nás čte liché řádky a ostatní sudé.

Žalm 118

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, * jeho milosrdenství trvá navěky.

Nechť řekne dům Izraelův: * „Jeho milosrdenství trvá navěky.“
Nechť řekne dům Árónův: * „Jeho milosrdenství trvá navěky.“
Nechť řeknou ti, kdo se bojí Hospodina: * „Jeho milosrdenství trvá navěky.“
V soužení jsem volal Hospodina, * Hospodin mě vyslyšel a vysvobodil.

Hospodin je se mnou, nebojím se, * co by mi mohl udělat člověk?

Hospodin je se mnou, on je můj pomocník, * a já vítězně shlížím na své nepřátele.

Lépe je utíkat se k Hospodinu * než důvěřovat v člověka.

Lépe je utíkat se k Hospodinu * než důvěřovat v mocné.

Všichni pohané mě obklíčili, * avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.

Odevšad mě obklíčili, * avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.

Obklíčili mě jako včely, † sežehli jak oheň trní, * avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.

Vrazili do mě, abych padl, * avšak Hospodin mi pomohl.

Hospodin je má síla a statečnost, * stal se mou spásou.

Jásot ze spásy * zní ve stanech spravedlivých.

Hospodinova pravice mocně zasáhla, † Hospodinova pravice mě pozvedla, * Hospodinova pravice mocně zasáhla.

Nezemřu, ale budu žít * a vypravovat o Hospodinových činech.

Hospodin mě sice těžce ztrestal, * nevydal mě však smrti.

Otevřte mně brány spravedlnosti, * vejdu jimi, abych vzdal díky Hospodinu.

Toto je brána Hospodinova, * jí procházejí spravedliví.

Děkuji ti, žes mě vyslyšel * a stal se mou spásou.

Kámen, který stavitelé zavrhli, * stal se kvádrem nárožním.

Hospodinovým řízením se tak stalo, * je to podivuhodné v našich očích.

Toto je den, který učinil Hospodin, * jásejme a radujme se z něho!

Hospodine, dej spásu, * Hospodine, popřej zdaru!

Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu. * Žehnáme vám z Hospodinova domu.

Bůh je Hospodin a dopřál nám světlo. * Seřaďte průvod s hojnými ratolestmi až k rohům oltáře!

Ty jsi můj Bůh, děkuji ti; * budu tě slavit, můj Bože!

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, * jeho milosrdenství trvá navěky.

Do ticha teď můžeme spontánně opakovat slova nebo celé verše, které nám během modlitby zvlášť zazněly nebo se nás dotkly. Pokud bylo některé z „mých slov“ už zopakováno jiným členem rodiny, vyslovím ho přesto znovu.

Evangelium

Před četbou evangelia si všichni můžeme stoupnout a jeden z nás v tichosti zapálí novou svíčku na adventním věnci. Pak se nahlas přečte evangelium (Lk 1,26-38).

Z evangelia podle Lukáše.

Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoliv byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.

IMPULS

Pokud chceme, můžeme si teď přečíst impuls k dnešnímu evangeliu.

Hospodin je dárce nečekaného. Nesmíme ale podlehnout pokušení, že se jedná o jakési přepadení zezadu, protože když Hospodin něco daruje, tak i když je to nečekané, vždy je to zároveň důvod k radosti. Proto jsou také první slova, kterými se anděl Gabriel obrací na Marii „raduj se Marie“ (to je pravý význam českého „buď zdráva“) a ne „dej pozor, Marie“. Upozorňování a vymáhání pozornosti je něco typicky lidského až dětského… Děti z toho postupně vyrůstají, pokud jim tu pozornost věnujeme, až postupně samy získávají přesvědčení, že mohou existovat a že jsou chtěné. Bůh nepotřebuje upozorňovat ani na sebe ani na druhé, protože mu nechybí vědomí vlastní důstojnosti a důstojnosti lidí, které oslovuje. To je také důvod, proč přichází do života Marie a spolu s ní nás všechny naprosto nečekaně a nezaslouženě obdarovává a nic nechce na oplátku. Nevyžaduje každodenní půst, růženec a bohoslužbu, abychom si ten jeho dar udrželi, a už vůbec ne dar radosti, který není plodem výkonu. Nám ale tohle vědomí většinou trochu chybí. Netroufáme si přijímat nečekaně dobré věci, aniž bychom za tím neviděli nějaké pikle. Někdy zůstáváme trochu dětmi, protože si nejsme ochotni pustit k tělu Boha, který jen tak rozhazuje, protože se raduje a chce to s někým sdílet. I z tohoto důvodu někdy neseme stejně těžce kritiku jako upřímnou chválu… Obojí na nás může působit jako přilévání oleje do ohně. Proč? Protože jsme v něčem zůstali dětmi, které ví, že si musí zařvat, aby něco dostaly… Než uvěříme jádru křesťanské zvěsti, že se po nás vlastně nic nechce, je to dlouhá cesta, plná hledání skrytých háčků v Bohu. A když nás někdo chce upřímně pochválit nebo nám poděkovat, tak zase hledáme skryté háčky v něm. Nečekaná obdarování jsou ta nejlepší a nejradostnější, tak se jim nebraňme!

AKTIVITA A MODLITBA

Nyní se posadíme ke stolu, zhasneme v místnosti světla a necháme rozsvícený jen adventní věnec. Budeme ale potřebovat trochu víc světla než obvykle, protože budeme psát. Pokud nám nestačí světlo adventního věnce, můžeme nechat rozsvícená alespoň některá světla. Zkusme si během pěti minut na připravený papír napsat všechna obdarování, která máme a na která si hned vzpomeneme. Dalších pět minut věnujme obdarováním lidí, se kterými žijeme nebo se kterými jsme nejvíce v kontaktu. Nemá jít o dlouhý výčet, ale jen o výběr toho, co nás okamžitě napadne.

Až budeme mít hotovo, můžeme vyjádřit tato obdarování v modlitbě díků a chvály.

Příklad modlitby:

– Pane, děkuji ti, že jsi tak plný překvapení a že jsi včera pro mě nachystal takový dar v člověku, kterého jsem potkal v obchodě…

– Pane, děkuji ti za dar mého manžela, který byl včera ochotný uvařit večeři, když už jsem na to opravdu neměla sílu…

– Pane Ježíši, ty víš, že tahle situace byla pro mě nepředstavitelně těžká, ale s tvou pomocí jsem to zvládl…

– Pane Ježíši, děkuji ti, žes mě obdaroval schopností druhé učit, a prosím tě za všechny, kteří jsou mi ve škole svěřeni…

Modlitbu zakončíme zvoláním:

1.: Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,

ostatní: jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

MODLITBA OTČE NÁŠ

všichni: Otče náš, jenž jsi na nebesích,

posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Amen.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
všichni:

Pane, chválíme tě za to, jak vstupuješ do našeho života a pomáháš nám překonávat situace, o kterých jsme si mysleli, že překonat nejdou. Děkujeme ti za všechny dary v nás a v lidech kolem nás, ty naprosto všední i ty nadpřirozené. Děkujeme ti za tvého Svatého Ducha, který je nám tím největším darem a probouzí v nás vědomí Božích synů a dcer, kterými skutečně jsme. Pomoz nám být vnímavými vůči radosti, kterou nás chceš obdarovat podobně jako Marii. Ať žijeme v úplnosti tvé radosti a tvé milosti. Vtěluj se skrze nás do tohoto světa. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

V rodině se teď můžeme třeba chytnout za ruce nebo kolem ramen a společně prosit o požehnání.

všichni: Na přímluvu Panny Marie, ženy adventu, nám, Bože, uděl své požehnání, chraň nás před každým zlem a doveď nás do plnosti svého království.

1.: Dobrořečme Pánu.

ostatní: Bohu díky.

VIDEO – PŘÁNÍ

Bohoslužbu můžeme zakončit ve společenství s ostatními farníky a přáteli tak, že si pustíme krátké video s rozsvícením poslední adventní svíce v jedné z našich farních rodin.

Odkaz na video najdete vždy v sobotu dopoledne na farních webových stránkách: http://omifarnostizapad.cz/

nebo na farním Facebooku: https://www.facebook.com/omifarnostizapad